HISTORIE

Od historie k současnosti

- 105. výročí roztockého Sokola

Říjnový diplom, vydaný císařem Františkem Josefem I. 20.10. 1860, formuloval určitou představu budoucího státoprávního uspořádání. Únorová ústava z roku 1861 s prvními demokratickými rysy byla postupně rozšířena o občanská práva a svobody: osobní svoboda (1862), shromažďovací a spolčovací (1862) - umožňovala zakládání i polických spolků a schválení tiskového zákona (1863).

Mezi prvními českými spolky byly Hlahol, Sokol (pozn.: 16.2. 1862 založení Sokola ustavující valnou hromadou), Umělecká beseda, Americký klub dam, Tělocvičný spolek paní a dívek pražských.

Vlastenecky cítící roztočtí občané založili sokolský spolek pod tlakem tehdejších poměrů, které byly nepřátelské všemu českému. V sálech roztockých restaurací se cvičilo na nářadí a velký důraz se kladl na prostná, která mohla zvládnout většina cvičících. Pořádaly se akademie, divadla (i loutková), plesy a koncerty. Sokolská jednota byla vedoucím spolkem kulturního a společenského života v našem městě.

V letech německé okupace byla činnost Sokola zakázána. Jeho členové nezapomněli na vytčené Tyršovy zásady a tak v Roztokách vznikla sokolská odbojová skupina „Vlasti zdar“, která byla napojena na odbojovou organizaci „Obrana národa“. V květnu 1945 byl sokolský život opět vzkříšen. Bohužel po třech letech plného rozkvětu přišel nástup autoritativního režimu.

Důležitá historická  data:

1896 byla založena TJ Sokol Sedlec-Roztoky. Spoluzakladatelem byl i lékař a významný archeolog Dr. Čeněk Rýzner a jeho manželka Antonie

1901 se tato jednota zúčastnila IV. Všesokolského sletu

1902 byl jednatelem MUDr. Ludvík Fischer, jeden z představitelů zahraničního odboje. Na sokolských šibřinkách, v restauraci „U koruny“ byl poprvé hrán Vačkářův valčík „Sen lásky“

1905 byla utvořena samostatná TJ Sokol Roztoky (oficiální registrace   vznikl turistický oddíl

1910 TJ Sokol Roztoky pomohla založit sokolskou jednotu v Žalově.

1918 náčelníkem se stal Antonín Plešner, který jím byl až do roku 1935

1919 byl osamostatněn odbor žen, který do tohoto roku byl součástí odboru mužů.

Konalo se cvičení jednot Podbělohorské župy na dvoře olejny, jejíž součástí byla roztocká jednota (v místech dnešní továrny VÚAB Pharma).

Zahradník Jan Tomáš z Tichého údolí zhotovil loutkové divadlo, které mívalo pravidelná nedělní představení.

1928 byla postavena provizorní „sokolovnaOtevření se zúčastnil T.G. Masaryk. Do té doby se cvičilo v restauracích: U Patáků, U Tučků, U Majerů, U koruny, U Taterů, Na staré poště.

V březnu 1932 na počest stých narozenin Dr. Miroslava Tyrše byla otevřena nová moderní sokolovna s divadelním jevištěm, ústředním topením a příslušenstvím, která byla postavena za osm měsíců. Na realizaci se m.j. podíleli: arch. Jan Lyer, akademický sochař Jaroslav Urválek a Jiří Trnka. Slavnostní otevření bylo zahájeno divadelním představením Tylova Strakonického diváka.

1933 Za velké účasti diváků se konalo na hřišti sokolovny cvičení všech TJ Sokolů Podbělohorské župy.

1938 Na hřišti byla umístěna protiletecká baterie a reflektory k ochraně Prahy. TJ Sokol Roztoky se zúčastnil v plném počtu X. všesokolského sletu.

1939 vytvořila se odbojářská skupina „Vlasti zdar“, vedená sokolským starostou Arnoštem Kobrem a náčelníkem npor. Zdeňkem Lorencem.

1941- 11.10. místní a okolní Němci zabavili sokolovnu a uspořádali v ní slavnost. Potom sloužila jako sklad vojenské výstroje a  pytlů, které měly být náhradami rakví.

1945- 29. a 30.4. se roztočtí sokolové zúčastnili všech akcí zaměřených na záchranu  vězňů z transportu smrti, který byl zastaven na roztockém nádraží. V květnu tvořili posádku pancéřového vlaku Orlík a Sokol, který pod vedením ppor. děl. Miroslava Lorence zajišťoval bezpečnost severovýchodního pohraničí. Na sokolském hřišti bylo shromažďováno čtyři tisíce německých zajatců.

1945 byl starostou Sokola Vladimír Verner (do r. 1953), jednatelem Arnošt Kobr, náčelníkem Zdeněk Lorenc a náčelnicí Blanka Jandová.

1946 28. 4. byla roztocká sokolovna místem „Dne československého červeného kříže“, uspořádaného k prvnímu výročí transportu smrti. Hostem byla Dr. Alice Masaryková.

1947 přistavěno severní přísálí sokolovny. TJ měla 1200 členů, z toho 500 žáků a dorostenců. Náčelníky byli bratr Krušina a sestra Blanka Jandová. Starostou žalovské jednoty byl bratr Karel Vojtěchovský a bratr ing. Václav Zídek, náčelníky sestra Bohuslava Lišková a bratr Kejmar.

1948 se roztocká i žalovská TJ Sokol účastnila XI. Všesokolského sletu.

1953 došlo v rámci reorganizace tělesné výchovy ke rušení ČSOS. Bývalá sokolská jednota dostala název Slovan Penicilin.

1958-1962 byl v areálu na místě fotbalového hřiště vybudován atletický stadion. Velkou pomoc poskytl národní podnik Penicilin.

1965 v sokolovně vybudovány nové šatny, wc, sprchy a rekonstrukcí prošla elektroinstalace a kotelna.

1990 ustaven přípravný výbor TJ Sokola v Roztokách u Prahy, Složení: předseda Pavel Lyer, náčelník Pavel Svoboda, jednatelka Hana Boháčová, hospodář Jiří Maixner a členové výboru Miloš Nechvátal, Václav Malát a Emil Špaček.

6. 4. 1990 Tělocvičná jednota Sokol Roztoky byla vzata do evidence ČOS a ministerstva vnitra.

17. 10. 1990 První členská schůze obnovené TJ se konala ve sboru Církve československé husické. Účastnilo se 60 členů. Byl zvolen nový výbor. Starostou se stal bratr Pavel Lyer, místostarostou Vojtěch Řehoř, jednatelkou sestra Hana Boháčová, hospodářkou Jaroslava Prokešová, matrikářem Václav Malát, kronikářem a archivářem Pavel Svoboda, náčelníkem Miloš Nechvátal, náčelnicí Monika Beranová, pořadatelem Stanislav Čáslavka a členkou v kontrolní komisi Marie Hlavatá.

17. 12. 1990 společná schůze TJ Sokol s TJ Slovan Roztoky. Sestavil se nový patnáctičlenný výbor z osmi členů Sokola a sedmi členů Slovanu.

16. 9. 1991 Představitelé TJ Sokol a zástupci TJ Sokol I (bývalé TJ Slovan) za předsednictví člena ČOS bratrů JUDr. Fajkuse, Břečky a sester Markové a Evalokové se usnesli  na novém výboru TJ Sokol. Starostou se stal Jiří Skružný, místostarostou Vojtěch Řehoř, hospodářem ing. Jiří Tomiška, jednatelem ing. Jiří Verner, náčelníkem František Tomiška a dalšími členy výboru se stali Marie Beranová, Jaroslava Prokešová, Miloš Hrubec, Tomáš Novotný, Naďa Vanková, Hana Boháčová, Pavel Lyer, Pavel Svoboda, Stanislav Čáslavka a Marcela Jungwirthová.

Sokol v uplynulých letech prokázal, že má své pevné místo v konkurenčním prostředí zájmových občanských sdružení organizujících zájemce o nejrůznější tělovýchovné a sportovní činnosti. Programem Sokola je vzájemně provázaný soubor sportovních, pohybových, kulturních a společenských aktivit, které se uskutečňují v tělocvičných jednotách.

Spolek je, po obci, jednou z nejstarších forem organizace veřejného života, sdružení lidí se společným zájmem a zpravidla bez cíle zisku (na rozdíl od firmy).

ČOS je dobrovolný a nezávislý demokratický spolek. Organizačními jednotkami tohoto spolku jsou TJ Sokol a sokolské župy, jejíchž právní subjektivita je založena dle § 6 odst. 2 písm. e) zák. č. 83/1990 Sb., čl. 6 odst. 1 2 písm. d) občanského zákoníku, do doby, než bude přijata nová úprava spolkového práva, jsou nevýdělečnou (nekomerční, „neziskovou“) právnickou osobou.

Předseda Asociace NNO v ČR upozornil pana premiéra Jana Fischera  na nerovné postavení NNO  vůči subjektům založeným státem, kraji nebo obcemi a na přetrvávající chápání NNO jako subjektů, které po roce 1989 vznikly nad rámec sítě přednostně financovaných organizací zřízených veřejnou správou. V této souvislosti připomněl, že  výhledově by v ČR, tak jako ve většině členských zemí Evropské unie, měla platit pro všechny neziskové organizace (bez ohledu na jejich právní formu a zakladatele) stejná pravidla, práva a povinnosti. Při získávání podpory z veřejných zdrojů pro činnosti a služby, které neziskové organizace zajišťují, by se měly všechny podrobovat stejnému postupu a proceduře, přičemž žádný typ neziskové organizace by neměl být znevýhodněn vůči jinému typu organizace (nebo dokonce z této podpory vyloučen). Pro NNO je nepřijatelné, aby byla dávána přednost subjektům veřejné správy, aniž by pro to byly v konkrétních případech  důvody vyplývající z kvality a efektivity poskytovaných služeb. (úryvek z tiskové zprávy 1/2010)

    Místní TJ Sokol má k 1. 1. 2010  609 členů, kteří při nejrůznějších činnostech využívají sokolovnu i sportovní areál St. Jungwirtha. Nejstarší aktivní členka TJ je ses. Soňa Procházková, ročník 1926.

 Více o jednotlivých oddílech, provozu na  www.sokol-roztoky.wgz.cz. Náš areál je situován v centru města, v nemalé míře je  využíván ZŠ Roztoky, která zatím nemá odpovídající vlastní sportoviště.

Výbor TJ Sokol se snaží získat dotace na potřebné rekonstrukce a modernizace budovy, odpovídajícího zázemí pro venkovní hřiště i pro rekonstrukci atletické dráhy s umělým povrchem.  Jsme nezisková organizace, která je závislá na dotacích, členské příspěvky jsou stanoveny tak, aby myšlenka „sport pro všechny“, byl dostupný širokou veřejností - od nejmenších až po seniory. Většina členů výboru vykonává svou práci pro Sokol ve svém volném čase a zadarmo. Proto jsme rádi, že město podporuje naši činnost příspěvkem na provoz, a že naši zvolení zastupitelé vnímají neziskové organizace jako přínos pro rozvoj kvalitního života našich občanů. Nicméně, v době krize plánujeme využít i dalších možností, jak  získat nové zájemce o neziskový sektor, aby se zapojili do jeho tvorby a rozvoje. Město, které „žije“, ne jen pasivitou a nezájmem o věci veřejné.

Renáta Kolářová

jednatelka TJ Sokol Roztoky

 únor 2010